Včera jsem vyjel s hrozného města Fussen a poposunul jsem se zas o kousek blíže k ČR. Projížděl jsem nějakým asi hodně turistickým místem kousek za Fussenem. Míjel jsem se s českým autobusem, a pak na parkovišti jsem našel auto s českou SPZ, tak jsem jim nechal nálepku s pozdravem za stěračem. Zbytek dne se jelo příjemně. Rychle to utíkalo a cesta byla jakžtakž po rovince. Jel jsem podle plánu a podařilo se mi dojet až za Bad Tolz.
Teď na zpáteční cestě si vždy ráno řeknu, kam musím dojet. A daří se mi to plnit. Včera jsem ujel 136 km. Na večeři jsem trošku změnil jídelníček. Místo těstovin s nějakou omáčkou jsem měl netradičně bramborovou kaši se sušeným kuřecím masem. Dnes mělo celý den pršet, tak jsem se moc netěšil, ale vzbudil jsem se do suchého dne. Podařilo se mi dojet až do Rosenheimu. Cesta byla zatím super. Po rovině, nebo z kopce a hlavně většinu času jsem jel po větru. Počasí zatím dobré, dopoledne pod mrakem a až teď začalo poprchat. Cestou se mi stala nepříjemná věc. Jel jsem po cyklostezce, která kopírovala hlavní cestu, s klesáním 9 %. Měl jsem ještě vítr v zádech, rychlost kolem 40 km/h a najednou byla odbočka z té hlavní silnice a konec cyklostezky. To jsem nečekal a začal jsem brzdit, co to šlo, ale na Libertě jsou dost neúčinné + váha všeho + rychlost, no prostě jsem to neubrzdil a přejel přes menší mez. Tam mě to málem katapultovalo a skončil jsem v obilném poli. Vše OK, já i kolo. Libertu jsem vytlačil z pole a jel jsem dál. Když vše půjde podle plánu, tak bych mohl být doma přiští víkend. Plánuji cestu kolem řek. Podél Innu a následně podél Dunaje. Teď si dám oběd, jako vždy chleba se sýrem, třeba to doplním ještě müsli, nebo nutellou. Pak půjdu nakoupit nějaké nezbytné jídlo, protože je zítra neděle a všechno je zavřené a vydám se na cestu. Já i Liberta se máme dobře...
0 Comments
Ahoj,
včera se asi ve 4 hodiny udělalo pěkně. Jelo se i lépe, když jsem nemusel mít pláštěnku na sobě. Začaly být zase kopečky, tak jsem tlačil. Ale vcelku se to dalo, bylo to tak půl na půl (tlačení a šlapání). Ale zvládl jsem ten pozdní výjezd dohnat kilometry. Jel jsem do tmy, do 10 hodin, a ujel jsem 103 km. Spal jsem v kostelní zahradě. Dnes v 7 ráno vedle té zahrady začali pracovat dělníci s dusáčem, tak jsem měl nepříjemné vstávání. Roztáhl jsem plachtu a začal sušit na slunci vše, co bylo vlhké. Přišel pán se sekačkou a křoviňákem a bylo po sušení. Rychle jsem se sbalil a vypadnul, ať nezavazím. Zase byly kopečky na tlačení. Najednou na mě někdo zavolal česky. Byla to paní, která tu žije asi 10 let a zrovna jela do práce. Říkala, že jsem dobrej, když jsem přijel na takovém kole až sem. Když jsem jí řekl, že se už vracím, hodně se divila. Rozhovor byl krátký, poněvadž paní pospíchala. Cesta rychle utíkala a začala být z kopce. Asi poprvé na TRIPu jsem málem nevybral zatáčku (je to i zdokumentované na videu). Chvíli jsem jel kolem pěkného jezera a teď jsem ve městě Fussen. Chtěl bych brzy vypadnout, je tu spousta lidí a hodně asijských turistů, kteří si vše fotí, dokonce i mě... opět. Počasí je super, slunce svítí a větřík příjemně ochlazuje. Doufám, že už nebude tak pršet, Liberta už chytá na nějakých komponentech rez. Aby nedopadla, jak ten krasavec na fotce. Kilometry i státy přibývají. Snad to tak bude pokračovat. Celou noc propršelo a propršel i bivakovací vak. Ráno na mě zavolala žena z přilehlé vilky, zda chci kafe, či čaj. Poprosil jsem o čaj. Pak se mě zeptala, zda nechci něco vysušit. Vykrůcal jsem spacák a dal jsem ho na sušení. Žena mě pozvala na snídani. Začal jsem meruňkovým koláčem, pak jsem to vzal přes sýr se salámem a pečivem, pak na ořechovou buchtu, jogurt a teď je na řadě ovoce. Za chvíli mě čeká oběd.
Jsem v té nejarchitektovatější vile, kterou jsem viděl... Co by asi člověk čekal, když tu bydlí 2 architekti. Venku hrozně moc prší a na míste, kde jsem spal je už obrovská louže. Naštěstí, že Liberta je pořadně zakryta. Prý má pršet ještě cely dnešek, zítřek a víkend. Jsem zvědav, zda se mi podaří vyjet. Mám tu nabídnuto i ubytování. Rád bych co nejdříve byl na cestě, ale nevím nevím, co bude dělat počasí. Zbývá mi poslední 80km k opuštění Švýcarska. Teď jsem na jihu Zurichskeho jezera ve městě Lachen. Když jsem včera vyjížděl z centra Bernu, všiml jsem si českého autobusu. Zastavil jsem a hlasitě pozdravil řidiče AHOJ! Řidič, nějaký Ostravák, který přivezl bandu Tchajwanců. Chvíli jsme si povídali o mé cestě, o kole, o jeho cestách na Moravu a o víně.
Říkal, že jednou vzal partu a jeli na Vrbicu do sklípku. Prý to byly břečky... Těžko říct. Ale to "vole" nemusel říkat za každým slovem. No, jinak včera jsem šlapal až do tmy a přespal jsem u kostelíku vedle řeky. V té řece jsem se pak večer okoupal. Už jsem to potřeboval. Poslední pořádnou očistu jsem měl v Pasově. Zvládl jsem celkově 136 km. Dnes jsem se vzbudil pár minutek před 7. hodinou a zvládl jsem vyjet hodně brzy, asi nejdříve za celý TRIP... v 8 hodin. Do Lucernu to bylo 50 km. Jel jsem údolím s kravičkami na každém kroku (skoro). Cestou byla velká přeháňka z jednoho malého mráčku a teď ve městě je hrozná průtrž mračen. Přestávám mít rád města. Je tu spousta Asiatů, kteří fotí úplně všechno. Pítka, každý sloup, každý roh domu. I mě pár lidí vyfotilo. Strašně se motají do cesty a netolerují cyklisty na cyklostezce. Už abych byl zase někde v přírodě a hlavně bez turistů. Přikládám fotku, jak ráno vypadám, když jdu spát s mokrou hlavou :). Tak zatím. Vše jde lépe, než jsem si myslel.
Včera odpoledne jsem jel proti strašnému větru, který se linul údolím, a pak několikrát pršelo. Když jsem chtěl vyjet, protože vítr utichl, všiml jsem si, že mám defekt na 2. kole. Opravil jsem to a přes objížďky se dostal k Ženevskému jezeru. Bylo už docela pozdě a chtěl jsem ještě nějaký ten km dát, tak jsem si to zkrátil. Zkratka vypadala tak, že se mi nechtělo po hlavní silnici serpentýnami, tak jsem jel, spíše tlačil asi 4 km Libertu do 20°kopce, každých 10 m byla pauza. Celkově jsem včera dal 100 km. Dnes mě vzbudilo sluníčko v 7 hodin. Řekl jsem si, že už musím začít tu ujetou denní vzdálenost natahovat. Předchozí dny nic moc. Kašlu na cyklostezky a jedu napřimo. Teda ne úplně doslova. Držím se těch větších silnic. Je super, že zde jezdí i kamiony, které umí trochu cyklistu potáhnout (potlačit) větrnou vlnou, kterou vytváří. I když to bylo přes kopečky, díky většímu provozu jsem už v Bernu. Kilometrově jsem kousek před stovkou. Chci ještě dát aspoň 30 - 40 km. Počasí je super. Sluníčko a mírný větřík. Při polední pauzičce jsem vysušil vše, co bylo z předchozích dnů vlhké... stan, bunda, spacák, oblečení. A dokonce se mi daří nabíjet elektroniku. Teď jsem si nabil přes solar mobil a momentélně kameru a přes dynamo zase powerbanku. Díky a myslete na mě! Včera jsem se posunul kousek za Chamonix a utábořil se na plácku u parkoviště. Stál tam obytňák s prima lidmi. Pán mi toho tolik povyprávěl, sice jen francouzsky a já na něj anglicko-česky, ale suprovej asi hodinu trvajicí rozhovor.
Dnes jsem se vzbudil v 7 hodin a v dálce šel pěkně vidět Mt. Blanc... Škoda, že jsem v Chamonix nezůstal o noc déle. Tak jsem se sbalil a vydal na cestu. Šel jsem asi 5 km na tlačmo, pak jel asi 4 km z kopce do Švýcarska, a pak tlačmo asi 6 km s převýšením 400 - 500 m. Byl jsem ve výšce 1526 m. n. m. Potom jsem jel jen z kopce 20 km s 1000m klesáním. Rychlost se držela hodně přes 50 km/h. Povedl se mi rekord 59,37 km/h. Odpor větru byl tak silný, že jsem měl co dělat, abych udržel řídítka. Teď jsem ve městě Martigny v údolí obklopeném horami a vydám se směrem na sever k Ženevskému jezeru. Taky jsem si udělal radost... Našel jsem zrcátko a povedlo se mi ho přidělat na kolo. Samozřejmě s pomocí tejpy a prasklé špice. Je to super, nemusím se teď ohlížet a koukat, jestli za mnou něco jede. Dnes jsem opravoval napajeci kabel k powerbance, uz ji dochazi energie na elektroniku. Jsem skoro na 0. Ale je to opraveno stribrnou tejpou, tak snad to chvili vydrzi. A pak jsem venoval cas na posilani pohledu. Ted jsem v kavarne a snazim se bojovat s PC jablickem a francouzskou klavesnici.
Kdyz se vse podari, tak uvidite i video. Mont Blanc je stale v mracich, a to doslova. Jeste nevim, co se bude dnes dit, uvidim podle casu. Bud tu jeste jednu noc prespim, nebo prejedu do Svycarska, ale tam bych byl nekdy v noci. Ten cas rychle utika. Ale dival jsem se na web a Bregenz je odtud asi 400 km a Cejkovice 1 100 km. Bude hodne zalezet na pocasi, zda pojedu az domu, nebo pro me nekdo prijede. Tak zatim... Děkuji všem, kteří mi drželi palce, všem lidem, kteří mi s cestou pomáhali a velké dík patří i sponzorům.
Jejich seznam najdete v sekci podpora. Asi zklamu všechny, kteří chtěli vidět Libertu v průsmyku Furka. Je stále zavřený a stejně bych musel jít na tlačmo. Asi přijedu do Švýcarska a vezmu to nějak středem, kde nebudou takove kopečky. A dál uvidím...
Pojďme postupně s informacemi...
Včera jsem vyjel ze Ženevy a po pár km jsem si všiml, že na 2. kole je osmice a 3. je nějaké vyfouklé. Ve městě Bonneville jsem udělal servis. Byla prasklá jedna špice. Prohodil jsem plast z 2. a 3. kola, ale defekt se mi nepodařilo najít. Pracoval jsem do noci. Když jsem se začal zabydlovat v parku, všiml jsem si, že 3. kolo je úplně prázdné. Nechal jsem to na další den. Udělal jsem večeři a šel spát. Ráno jsem se vrhnul na ten defekt. Zalepil jsem ho, ale pokazila se mi pumpička, tak se mi to nedařilo nafouknout. Asi za hodinu procházel pán, který mi přinesl pumpu z domu. Defekt jsem opravil a pán mi tu pumpu daroval. Asi po 3 km jsem měl to 3. kolo zase prázdné (špatne opravený defekt). Použil jsem jiný druh záplaty a dal vše dohromady. Pak jsem šlapal a šlapal, než začalo stoupání. Chvíli jsem se pokoušel šlapat, chvíli mě tlačil kolemjedoucí cyklista, a pak jsem šel tlačmo. Asi 15 - 20km. A po pár km šlapání jsem přijel do Chamonix, kde jsem potkal Čechy a dal jim na nabití power banku, protože ji má cykloelektronika nechce nabíjet. Je tady škaredé počasí, ale prý zítra bude lépe. Přespím tady a zítra udělám lepší fotky, pokusím se udělat i foto vrcholu (teď je v mlze). Uvidíme, co bude zítra. Jdu se najíst, mám hlad a jsem strašně moc unavený. Dnes jsem spal a malinkaté pláži, kterou jsem měl jen pro sebe. Ráno bylo trochu větrno, pak začalo pršet. Asi hodinu jsem čekal, než přestane, ale ne a ne, tak jsem si natáhl pláštěnku a vyjel jsem. Po pár hodinách a mokrých kilometrech zdravím z Ženevy. Ale ta jízda v dešti nebyla nic moc. Jsem docela suchý, jen boty jsou promočené. Naštěstí mám ještě jedny boty na prezutí (sandály). Dám si svačinku a chytnu směr Francie do Chamonix.
Třeba se brzy ozvu. Včera se mi vůbec nedařilo. Jel jsem po rovině obrovským údolím a myslel jsem, že najedu aspoň 170 km, ale byl silný protivítr a ještě jsem měl defekt. Pak následoval další defekt, a když jsem to opravil, povolila záplata a musel jsem ten druhý defekt opravit znovu. To mi zabralo asi hodinu a půl. Bylo to vše na 2. kole a opravoval jsem bez demontáže kola.
V Bielu jsem potkal paní, která pochází ze Slovenska a tady žije už 10 let. Trochu jsem si s ní popovídal o Švýcarsku a různě jsme porovnávali ekonomiku a tak. Zvládl jsem našlapat jen 111 km. Spal jsem na trávníčku vyhlídky na Bielersee, dole byly krávy a ovce, které celou noc cinkaly. Dnes je dobré počasí na kolo, ale jedu přes nějaké menší kopečky, tak ani dnes to s km nebude žadný zázrak. Už tu všechno přešlo na francouzštinu, kromě mě (mluva, jména ulic a částečně i měst). Prvních pár km jsem měl mírný větřík v zádech, pak to začalo být dost kopečkové. Hodněkrát jsem Libertu musel i tlačit. Ale ten pohled stojí za to (škoda, že to můj mobil neumí hezky fotit). Takové panorama zasněžených Alp. Musím si najít zase nějaké pěkné spaní. Když se povede, zítra budu spát ve Francii. Kdyby se hodně dařilo, tak za už za 2 dny budu pod MONT BLANCEM, ale nevím, jaké tam jsou kopečky, snad to ušlapu. Dnes mám celkově 137 km. Jdu si najít nějaké spaní. Dobrou noc. Včera jsem potkal svatebčany z Brna a vjel jsem do Kostnice. Dlouho jsem hledal pomník Jana Husa, protože jsem myslel, že se nachází ve švýcarské části, ale naopak byl v té německé. Tam jsem potkal i šermíře z Českých Budějovic.
Pak jsem se vrhnul do Švýcarska. Jak už to bývá, tak zatím všechny státy kromě Rakouska mě vítají deštěm. Dalo se to vydržet, ale horší byly ty kopečky. Přejížděl jsem nějakou vrchovinu. Ujel jsem 107 km. Poté celou noc pršelo, naštěstí jsem měl postavený stan. Dnes jsem hodně času ztratil nakupováním zásob za těžké švýcarské franky, vyřizováním článků do novin, blouděním v Curychu, pojištováním zpáteční cesty a asi nejvíce mi dalo zabrat (jako vždy) hledání wifi. Dnes mám prozatím ujeto 100 km, ale ještě pojedu. To je zatím vše, těšte se na další zprávu a foto. Ahoj, předešlou noc jsem to zaparkoval na parkovišti pro karavany. Udělal jsem si na večeři těstoviny s boloňskou omáčkou, rozložil markýzu a šel spát. Celou noc pak propršelo. Vzbudil jsem se suchý a dobře jsem se vyspal. Tak už konečně razím na to Švýcarsko!
A nyní něco o Libertě.
Zatím je na tom lépe než já. Jen asi 6. den jsem měl defekt předního kola, při opravě se mi podařila zlomit jedna montpáka. Včera se projevovaly 3 hrozné zvuky. Jeden dělal dlouhý řetěz, druhý nepromazaný kloub vozíku a na další jsem nepřišel, ale po opravě je vše OK. Jinak se toho dnes moc nedělo. V noci byla hrozná bouřka a padaly veliké kroupy, naštěstí jsem spal na terase pod střechou. Cestou mě ještě zastihla menší přeháňka, ale byla naštěstí jen chvíli. Potkal jsem 2 Čechy na kolech na těžko, ale jenom jsme se míjeli. Když se podaří, tak bych mohl spát někde ve Švýcarsku u Kostnice. Je to ještě 70 km. Tak jedu! Ahoj, tak me jeden mily chlapik, u ktereho spim na zahrade, pustil k notebooku. Ale bohuzel nemaji v nemecku hacky a carky.
Muzu se rozepsat, jak to bylo od toho destiveho dne. Druhy den jsem si rekl, ze musim najizdet vice kilometru. Slapal jsem a slapal, behem poledni pauzy jsem ususil stan a vesinu mokrych veci. No a pak jsem zase slapal a slapal. Jak jsem si to rano naplanoval, to jsem i ujel. Dorazil jsem do Rezna (Regensburg). To je asi nejhezci mesto, kterym jsem projizdel. Holky tam nosi ty sve kroje, no proste nadhera. Utaboril jsem se u Dunaje u kamene s cislem 5 (orientace pro lode). Ten den jsem urazil 158km. Dalsi den jsem jel podel Dunaje (uz asi 5. den) a ptal jsem se lidi, zda jedu dobre, a oni rikali, ze se mam drzet reky, ze ta me zavede az do Ulmu. A toho dne jsem si chtel nakoupit, protoze v brasne jsem mel jen veci na vareni, kousek tvrdeho chleba, syr a susene maso. Kdyz jsem dojel k obchodu, tak mne rekli, ze je ten den nejaky statni svatek a ze je vse zavreno. Na obed jsem snedl ten posledni kousek chleba se syrem a jeste jsem si koupil na benzince harribo medvidky. A pak jsem se dozvedel, ze jsem uplne na spatne rece, ze jsem jel asi 30 km na zapad misto na jih. Slozite jsem se vracel a zkracoval jsem si to pres kopecky (vetsinu kopecku jsem musel Libertu tlacit), ale zvladl jsem to. Uz jsem byl tak hladny, ze jsem si musel koupit gyros. V ten den jsem projizdel mestem Neuburg a cekal jsem, ze tam bude nejake vino, ale nic tam takoveho nebylo. Jeden pan me pozdravil DOBRY DEN. Je to moc pekne mesto. Dozvedel jsem se od kamarada, ze Cejkovice - Ulm je vzdalenost asi 650 km a 40 hodin, ja jsem mel uz 750 km, 43 hodin a to jsem mel jeste asi 100 km do Ulmu. Tak jsem do toho zase trochu slapnul. Ten den jsem ujel 153 km. Dnes jsem mel za ukol nakoupit aspon na dalsi 2 - 3 dny a dojet do Ulmu. Dopoledne jsem potkal chlapika z USA, ktery jede odnekud do Rumunska, celkove pry 4500 km a 2 mesice. Jak jsem se dostal do Ulmu, tak jsem se snazil asi hodinu a pul shanet wifi, ale nepovedlo se. Zastavil me mladik a chtel si vypravet. Ten mladik je nejaky cestovatel, momentalne krizuje evropu s batohem a pochazi z Francie, nekde u Spanelska. Pak jsem se vydal dale proti proudu Dunaje. A ted jsem to zakotvil asi 20 km od Ulmu se 116 km. Zitra si asi privstanu, at se priblizim ke Svycarsku. A jeste prikladam svou fotku, abyste videli, jak vypadam. Tato fotografie je porizena v destivem 4. dnu. Tak se mejte... Omlouvám se, že píšu až teď, ale nějak to pokrytí wifi prořídlo. Po deštivém dni se snažím najíždět co nejvíc km, předevčírem to bylo 157, včera 153 a dnes zatím 100. Počasí mně přeje, jen ty německé cyklostezky mě a Libertu ničí jak kilometrově, tak i po stránce konstrukční. Projel jsem Řeznem a dalšími městy na Dunaji a teď jsem v Ulmu. Dnes jsem potkal 2 cestovatele, jednoho z USA, který jede skrz Evropu, a druhého z Francie, který cestuje s batohem. Foto přiložím později.
Někdo se ptal, co jím. Tak ráno ovesná kaše, 2x denně chleba se salámem a teď už se sýrem a na večeři těstoviny, včera to byla jen polévka. Občas to proložím nějakým musli nebo gumovými medvídky. Až získám pořádnou wifi, tak se více rozepíšu. Tak zatím... Včera jsem dojížděl do Lince proti hodně silnému větru. A pak jsem jel ještě kus cesty. Celkem jsem včera ujel 110 km. Celou noc pršelo a vzbudil jsem se do chladného rána (7 - 8 °C). Vydal jsem se na cestu, začalo poprchat a tak to už zůstalo po celý den. Dnes spím kousek za německým Pasovem (Passau) a stále poprchá. Jsem docela promoklý, snad se to následující dny zase spraví. Dnes mám najeto jen 89 km, ale na to, že jedu proti větru ještě s mírným deštíkem nebo mžením, je to i tak dobré.
Povedlo se mi zase chytnout wifi, tak toho využívám. Noc jsem trávil na dětském hřišti a poměrně brzy jsem vyrazil na cestu (v 8.00). Přes poledne jsem si udělal nejnutnější seřízení a promazání kola. Do 15.00 jsem našlapal 60 km, ale hodně jsem bloudil. I dnes jsem potkal krajany, tentokrát z Plzně, včera to byli lidi z Vyškova. Do Lince mi chybí asi 15 km. Brzy se zase ozvu. Aaa, momentálně kolem mě projíždí tandem s dvoustopým vozíkem, to je pěkné...
Už jsem se dostal do tempa a naučil jsem se pracovat s Libertou. Včera byly nějaké kopečky, do kterých jsem musel kolo tlačit, ale i tak jsem zvládl 108 km. Dnes jsem sjel k Dunaji a jedu podél něj. Měním trochu plán a budu se jej co nejdéle držet, protože nezvládnu držet na Libertě rychlost, když jedu do kopce. A navíc je hodně horko, už 1. den jsem se spálil. Dnes jsem už ujel 115 km a jedu ještě dále. Za tyto 2 dny mám průměrnou rychlost 17 km/h.
To je asi zatím vše, brzy se ozvu... |